Pořídit si v současné době miminko, je skutečně luxus. Své o tom víme zejména z toho důvodu, že jsem si krátce po studiích pořídila s manželem neplánovaně první dítě, které nás opravdu finančně velmi vyčerpalo. Důvodem byl rovněž také fakt, že jsem si pro něj chtěla pořídit téměř vše nové. Nechtěla jsem se smířit s představou, že by na sobě měl overal, který již někdo nosil či by se měl ukládat do postýlky, která již pamatuje dvě děti. Dětské zboží je ovšem velmi drahá záležitost a tak mě můj manžel musel začít pomalu ale jistě, v mých rozšafných plánech, usměrňovat. Nakonec jsem se umoudřila a dala mu za pravdu.
Dětské zboží z druhé ruky? Proč ne?
Ze začátku jsem se těžce smiřovala s tím, že by měl náš Tomášek nosit oblečení takzvaně „po někom“. Byla jsem mrzutá z toho, že mu kupujeme postýlku přes dětský bazar a to i přesto, že byla v naprosto perfektním stavu. Dalo by se říci, že téměř veškeré dětské zboží bylo v perfektním stavu a mnohdy nebylo ani nošené či použité a bylo nabízeno za poloviční cenu. Tudíž mi za velmi krátkou dobu došlo, že je naprosto zbytečné kupovat zánovní vybavení, které za pár měsíců bude jen nečině ležet ve skříni či na komodě. Dala jsem tedy dětskému zboží z druhé ruky šanci a jsem za to ráda.
Užíváme si výletů
Můj muž pracuje v bance a tak velmi rád analyzuje a počítá. Tudíž si dal tu práci a spočítal rovněž i bilanci našeho rodinného rozpočtu poté, co jsem přestala kupovat předražené dětské zboží, které je pouze a jen marketingovým tahem na maminky, které v domnění, že kupují kvalitní produkt, vlastně kupují předraženou věc, kterou nejspíše ani nevyužijí. Výsledek jeho analýzy byl skutečně pozoruhodný a sice došel k závěru, že méně utrácíme za hmotné statky a více za zážitky. Letos totiž již podruhé jedeme všichni tři na dovolenou. Užíváme si také výletů a to téměř každý měsíc. Za co tedy utrácíme nyní? No přece, za zážitky!
