Čokoláda

0
5729

Čokoláda se vyrábí ze semen kakaovníku (kakaové boby), který roste pouze v tropických oblastech střední Ameriky, Karibiku, Indonésii a Africe. Kakaové boby se po sklizení musí dále zpracovávat. Semena (boby) o velikosti mandle, musí vždy nejprve projít fermentací (kvašením) po dobu 3 až 7 dní. Při fermentaci proběhnou chemické reakce, díky kterým boby dostanou čokoládově hnědou barvu. Tato fermentace je také velmi důležitá, protože surová semena jsou velmi trpká. Po usušení již boby posílají jednotlivým výrobcům čokolády. A nyní si zkusme vysvětlit, jak se vlastně hořká semena kakaovníku promění v pochoutku, po které tolik lidí tak touží – čokoládu!

VÝROBA ČOKOLÁDY

Postup, výroby čokolády se během doby příliš nezměnil. Kakaové boby se dopraví do továrny, kde se před pražením, které zvýrazní chuť, očistí a vytřídí. Právě po pražení plně vynikne čokoládové aroma. Pak se boby drtí, zbavují slupek a právě oloupaná a rozdrcená jádra kakaových bobů jsou základní surovinou pro výrobu kakaa a čokolády. Jádra se dále melou a drtí, až vznikne kakaová hmota (hustá tmavá pasta), kterou můžete znát jako kvalitní čokoládu na vaření.

A nyní se již blížíme do finále. Tekutá kakaová hmota se pak lisuje a získává se tak kakaové máslo a po jeho oddělení zůstane kakaový prášek. A když se pak kakaové máslo přidá do kakaové hmoty, vzniká základ pro výrobu čokolády, který se pak dále upravuje (konšování), tak abyste v obchodě našli přesně takovou čokoládu, jakou si přejí dnešní spotřebitelé.

Nejdříve se zmíním o pozitivech, která čokoláda našemu organismu přináší. Čokoláda obsahuje theobromin, což je látka blízká kofeinu. Díky ní má stimulační až afrodiziakální účinek. Uvádí se, že theobromin má kladný vliv i na hubnutí, ale vzhledem k tomu, že jako celek je čokoláda doslova „kalorická bomba“, tento účinek nemá moc šanci se uplatnit. Dále v čokoládě najdeme flavonoidy a polyfenoly, látky s antioxidačním účinkem, které působí příznivě na stav cév.

Čokoláda je rovněž zdrojem hořčíku, který příznivě působí na funkce mozku. Tento prvek navíc chrání tělo před srdečními chorobami, mrtvicí, vysokým krevním tlakem, ledvinovými kameny a podporuje růst kostí. V kakaových bobech je kromě toho obsažen tryptofan, jehož přeměnou vzniká serotonin, což je tzv. hormon dobré nálady. Také cukr a škroby zvyšují v mozku hladinu serotoninu. Tuky zase stimulují tvorbu endorfinů, které zmírňují bolest a přispívají k našemu lepšímu pocitu. Příjemné pocity z čokolády mohou souviset rovněž s určitým obsahem fenyletylaminu. Tato látka mírní pocity strachu, úzkosti a napětí. Zvlášť při stresu, vyčerpání nebo ve stáří. Dokáže vyvolat silné pocity spokojenosti. Zvýšené hladiny fenyletylaminu mívají například milenci.

Pokud máte na čokoládu chuť, není vhodné si ji zcela odpírat. Raději si naplánujte denně jeden čtvereček kvalitní čokolády a předejte tomu, že se vaše chuť na čokoládu bude stupňovat. A po jaké čokoládě sáhnout? Nejmenším prohřeškem bude čokoláda s vysokým obsahem kakaa, tedy alespoň 70 %. Taková čokoláda mívá méně cukru, méně tuku, čili celkově je kaloricky přijatelnější než čokoláda mléčná, která obsahuje více cukru, tuku a také mléko. Čokolády s vyšším obsahem kakaa navíc většina lidí nedokáže sníst velké množství. Pro ty z vás, kteří sledujete a řídíte se glykemickým indexem, mám potěšující zprávu – čokoláda mléčná má glykemický index 49, hořká 70 % čokoláda pak pouze 22.

Ženy s.r.o. Magazín
  • 3K
    Shares